Liberecký kraj připravuje další demolice v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. K zemi by měly jít ještě letos zbytky zhruba desítky budov v oblastech Svébořic a Hradčan. Novinářům to dnes řekl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). Náklady kraj odhaduje bezmála na 17,4 milionu korun včetně DPH, většinu peněz chce ale žádat z Národního plánu obnovy.
Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století. Postupně se tam v letech 1938 až 1991 vystřídaly německá, československá a sovětská armáda. Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun. Liberecký kraj převzal v roce 2007 od státu část prostoru zhruba se 170 objekty, velkou část z nich už zboural.
Demolice Ralsko, foto: Artur Irma
Od roku 2011 dal kraj ve vojenském prostoru zdemolovat 54 objektů a přišlo ho to na 43,6 milionu korun. K zemi už šel například nedostavěný kulturní dům, generální štáb, dvě kotelny a další přidružené budovy, ale také sklady, ubikace nebo jídelny či požární nádrže. “Cílem je vytvořit z Ralska čisté a bezpečné místo, které by mohlo sloužit například k rekreaci,” doplnil Sviták. V oblasti už zbývají jen ruiny, které kraj postupně odstraňuje, místa nechává oset trávou nebo osázet borovicí, která je v lokalitě původní dřevinou.
Demolice Ralsko, foto: Artur Irma
Území Ralska má velký turistický potenciál – nedotčenou přírodu s řadou přírodních památek. Oblast má i bohatou historii. Centrální část Kuřívody založil Přemysl Otakar II. jako královské město na území bezdězského panství. Osídlení tam však bylo už v mladší době kamenné. V prostoru vznikl Geopark Ralsko, kterému se daří do krajiny lákat turisty. Založen byl v roce 2016 jako sedmý v Česku a zahrnuje i katastry Doks a Hamru na Jezeře.
Demolice Ralsko, foto: Artur Irma
Kraji patří také plocha bývalého letiště Hradčany, kde by chtěl v budoucnu vybudovat solární elektrárnu. Studie proveditelnosti počítá při maximálním využití plochy s fotovoltaickými panely o celkovém instalovaném výkonu bezmála 104 megawattu. Odhadované náklady se blíží ke třem miliardám korun. Pokud se záměr podaří realizovat, mohl by zajistit energetickou soběstačnost kraje, elektrárna by pokryla spotřebu elektřiny kraje a jeho organizací, z prodeje přebytků by pak bylo možné financovat nákup plynu.
Zdroj: čtk, genus.cz
