Jizerskohorské technické muzeum nabízí čtyři expozice v bývalé textilce

V památkově chráněném areálu bývalé textilní továrny vzniklo Jizerskohorské technické muzeum. Výjimečně zachovalý industriální komplex prošel náročnou rekonstrukcí a nyní návštěvníkům nabízí čtyři bezbariérové expozice.

V roce 2002 zakoupili opuštěný tovární objekt Ilja Šercl se svým synem Pavlem. O devět let později díky jejich iniciativě prohlásilo Ministerstvo kultury areál kulturní památkou. Současně přistoupili ve spolupráci s pracovníky památkové péče k rehabilitaci budov. V hlavní výrobní hale vznikla dílna na opravy historických spalovacích motorů. V rozlehlém areálu nalezneme v současné době čtyři expozice. Sekci Letectví a letecké motory připravili majitelé ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Textilní stroje dlouhodobě zapůjčila katedra textilních technologií Technické univerzity v Liberci. Rozsáhlá sbírka šicích strojů je od sběratelky Pavlíny Cvrčkové. V původní strojovně je instalována expozice věnovaná energetice. Zde je možno obdivovat oba původní parní kotle Ringhoffer z roku1884 a Breitfeld-Daněk z roku 1907.

Historie
Počátky textilky sahají do roku 1852, kdy byla postavena přádelna vigoňové příze využívající prostřednictvím vodního kola sílu říčky Smědé. Vodní motor a parní stroj tehdy poháněl například 29 mykacích a 12 spřádacích strojů s 5 000 vřeteny. Roku 1874 v přádelně vypukl požár, což mohlo souviset s přestavbou na mechanickou tkalcovnu vlny, realizovanou roku 1882. Primárním pohonem bylo sice stále vodní kolo, ale o dva roky později vyrostla kotelna s dochovaným plamencovým kotlem Ringhoffer, stejně jako strojovna s ležatým parním strojem. Rokem 1897 jsou pak datovány plány na rozšíření kotelny namísto stávajícího komína. Roku 1907 přibyl druhý kotel, tentokrát již typu Tischbein firmy Breitfeld-Daněk, sloužící dosud. Vodní kolo později nahradila Francisova turbína. Podoba hlavní výrobní budovy doznala od roku 1882 dalších změn.

Dnešní vzhled určila až rekonstrukce z roku 1913. Období mechanického tkaní však netrvalo dlouho, továrna se brzy vrátila k původnímu výrobnímu programu – spřádání odpadní příze. Suroviny jí dodávaly bělopotocké trhárny hadrů. Po znárodnění došlo k obnovení provozu a zařízení novými stroji anglické výroby. Provoz byl začleněn do národních podniků Fryba, později Bytex, a mezi lety 1990–2001 vyráběl pod hlavičkou společnosti Mykana Chrastava poločesanou přízi. Ve druhé půli 20. století došlo k demontáži vodních turbín a parního stroje, kotle se naštěstí dochovaly. Kritické, naštěstí však krátké období pak představovala léta 2001–2002, kdy byl areál zcela opuštěný do doby, než ho zakoupili otec a syn Šerclové.

Industriální objekt v poměrně odlehlé obci je dnes centrem turistického ruchu. Kromě samotných expozic hojně navštěvovaného muzea jsou v areálu pořádány nejrůznější akce pro širokou veřejnost. Provozovatelé myslí i na rodiny s dětmi, pro které je k dispozici dětský koutek.

Více informací naleznete na stránkách JIZERSKOHORSKÉHO TECHNICKÉHO MUZEA nebo na FACEBOOKU.

Web: https://www.muzeumjizerky.cz/

 

Zdroj: http://www.propamatky.info

cs Čeština‎