Ke konci roku 2023 bylo v Česku přes 4400 brownfieldů s celkovou rozlohou více než 14 tisíc hektarů (140 milionů metrů čtverečních). Stát od roku 2015 investoval do jejich obnovy skrze dotační programy více než 11 miliard korun. Vyplývá to z dat agentury CzechInvest, které představila na konferenci v Pardubicích.
Přestože miliardové finanční podpory podle CzechInvestu dokazují, že stát má na rozvoji brownfieldů velký zájem, ve srovnání s investicemi soukromého sektoru jsou nízké. K obnově brownfieldů podle ředitelky sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování MMR Leony Gergelové Šteigrové přispělo schválení nového stavebního zákona urychlující povolování staveb. Klíčová ale bude také připravovaná reforma územního plánování.
Ke zlepšení brownfieldové situace v Česku přispěl podle ředitele sekce digitalizace a inovací na MPO Petra Očka také jeho úřad. „V lokalitách, které jsme vytipovali a které jsou z 90 procent brownfieldové, se bude moci regenerace na průmyslové využití realizovat výrazně rychleji. Dneska jsme v situaci, kdy máme osm ploch, pro které jsou povinné procesy rychlejší a je tam i snadnější vynětí ze zemědělského půdního fondu,“ dodal.
Zavedení daňových úlev?
Současné legislativní úpravy naopak nejsou dostačující podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka. „Ideálním řešením pro skutečnou změnu na brownfieldech by bylo přijetí specifického zákona, který by rozvoj těchto území koncepčně řešil a umožnil by na nich dynamičtější změny územních plánů včetně mírnějšího uplatnění některých norem či vyhlášek,“ řekl Kadeřábek. Dále by se ale mohlo také jednat o zavedení daňových úlev a dalších finančních pobídek pro projekty revitalizace brownfieldů.
Podle Kadeřábka by ale dobrým krokem byla také například zřízení výjimky pro brownfieldy z podmínek definovaných v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, která by umožnila jejich automatické vyjmutí ze zemědělského půdního fondu.
Zdroj: newstream, čtk
