Zauhlovačka

Představme si objekt bývalé zauhlovací a vodárenskou věže ve Vratislavicích nad Nisou v areálu továrny na koberce, vybudovanou rodinou Ginzkey na přelomu 19. a 20. století, která zažívá své znovuzrození.

Historie

Historie zauhlovací a vodárenské věže ve Vratislavicích n. N. se začala psát v letech 1916 – 1918. Tehdy povolal Alfréd Ginzkey, nejstarší syn zakladatele textilní továrny, architekta Leopolda Bauera, který navrhnul zděnou věž o třech podlažích. V přízemí se nacházela strojovna, ve vyšších patrech zásobníky na uhlí a pod vyhlídkovou plošinou vodojem.

Ještě dnes můžeme vidět zbytky kolejí, po kterých byly přiváženy vagony uhlí, které se velkokapacitním vysavačem transportovalo do útrob věže. Následně bylo uhlí přepravováno šachtou do sousední kotelny, jejíž součástí je 75 metrů vysoký komín. V osmdesátých letech minulého století se postupně ustupovalo od uhlí jako nejvýznamnějšího paliva a věž ztratila svůj účel. Desítky let pak chátrala bez zájmu majitele či veřejnosti.

V roce 2015 byla zauhlovací a vodárenská věž prohlášena kulturní památkou. A právě tehdy se díky Jitce Jakubičkové začala psát nová historie Zauhlovačky.

Současnost

Jitka Jakubičková (lídr spolku AvantgArt) odedávna zajímaly prostory průmyslových objektů, které ztratily svůj účel a často byly opuštěny tak živelně, že zde zůstalo mnoho artefaktů, připomínajících jejich zašlou slávu. Jednou z těchto památek časů minulých je vratislavická zauhlovací a vodárenská věž. Desítky let chátrala na dohled od Jitčina domova, a tak se jednoho dne rozhodla, že ji zachrání před úplnou likvidací.

Myšlenkou celého projektu je vytvořit ze státem chráněné kulturní památky místo pro setkávání, umění a zábavu. Věří totiž, že památku nelze jen zrekonstruovat a oddálit tak její devastaci. Budova jako taková musí žít.

Zkraje roku 2016 působil spolek AvantgArt pouze na sociálních sítích. A právě na facebooku našel první dobrovolníky, kteří se zapojili do úklidů věže, která byla plná nebezpečného odpadu a suti. Vlna zájmu se rychle rozšířila a úsilí spolku o záchranu věže se objevilo nejen v Mladé frontě DNES, ale i v časopisu Respekt nebo ve zprávách na ČT24. Lidi jednoduše zaujalo, že tři obyčejní lidé, kteří mají svá zaměstnání a rodinu, dobrovolně ve svém volném čase uklízejí budovu, která jim nepatří.

Úklidy Zauhlovačky se staly téměř pravidelnou akcí, na které se scházely lidé nejrůznějších věků a oborů působení. Potkali jste tu mladé středoškoláky, ale i starší zedníky. Mnoho dobrovolníků podpořilo spolek i zvenčí např. tím, že pro uklízející studenty uvařili polévku na zahřátí. Důležité je, že tyto akce stále pokračují. Nadále organizujeme úklidy věže, během kterých poznáme mnoho nových a pracovitých lidí, ale Zauhlovačka jako taková je každým úklidem blíž a blíž své nové, čisté a krásné budoucnosti.

Našim cílem je vytvořit zde kulturní a umělecké centrum, které bude žít nejen výstavami, vernisážemi a jinými kulturními akcemi, ale i zábavou pro každého. Celý koncept neustále vyvíjíme. Ale co víme určitě je, že bychom věži také rádi vrátili jeden z jejích prvních účelů. Ona totiž měla sloužit nejen jako zásobárna uhlí a vody pro sousední kotelnu. V původních plánech se zamýšlelo také o využití nejvyššího patra jako rozhledny.

Více informací najdete zde: www.zauhlovacka.cz