Brno využívá aplikaci pro evidenci brownfieldů

Revitalizace brownfieldových ploch dnes patří mezi strategické priority moravské metropole. Obnovené nevyužívané objekty pomůžou s nedostatkem bydlení ve městě a měly by také obyvatelům poskytnout nové atraktivní prostory pro podnikání i trávení volného času. Co městu přináší obnova brownfieldů jako jsou Kadetka, Špitálka či Zbrojovka? A proč je důležité věnovat pozornost veřejně dostupným datům?

Z mapové aplikace je patrné, že největším počtem brownfieldových lokalit je zatížena městská část Brno střed

Brno se brownfieldům věnovalo již v rámci Koncepce ekonomického rozvoje města v roce 2009, kde byly mimo jiné nastíněny i nástroje, které měly pomoci s jejich řešením. Jedním z nástrojů byly tzv. investorské balíčky, které měly podpořit aktivity investorů na brownfieldech a usnadnit jim jejich revitalizaci. Bohužel v praxi tyto nástroje nebyly nikdy aplikovány, a tak se brownfieldy dostaly na mnoho let do slepé uličky. V roce 2016 bylo zrušeno brownfieldové oddělení brněnského magistrátu, které se kromě jiného věnovalo mapování nevyužitých lokalit. Došlo tak ke značnému personálnímu oslabení a přesunutí tématu brownfieldů pod Oddělení strategického plánování, kde zůstalo doposud.

Brownfieldy se začaly v Brně řešit systematičtěji až s tvorbou nové strategie #brno2050. K nutnosti strategie také významně přispěl stále aktuální nedostatek rozvojových lokalit volných stavebních ploch uvnitř města. S tímto problémem se kromě Brna potýká řada velkých i menších měst. Jejich samosprávy i developeři jsou tak nuceni častěji využívat brownfieldy, a to i přesto, že investice do těchto území je zpravidla časově i finančně mnohem náročnější než výstavba na zelené louce. Je také spojena s celou řadou rizik od vypořádání komplikovaných vlastnických vztahů až po likvidaci původně neočekávané ekologické zátěže.

Aby bylo možné s brownfieldy v Brně lépe pracovat, vznikla přehledná mapová aplikace, která zachycuje nevyužité lokality území města. „Aplikace značně přispívá k tvorbě strategických a koncepčních dokumentů, protože pro jejich správné nastavení je nutné mít k dispozici veškeré dostupné informace o urbánním prostředí města,“ říká Jan Holeček, vedoucí Oddělení strategického plánování Magistrátu města Brna.

Aplikace je veřejně dostupná a pro její potřeby se brownfieldem rozumí nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Zachycuje území s rozlohou nad 0,5 ha a s plošným využitím méně než 30 %. Uživatel získá informace nejen o tom, kde se zchátralý objekt nachází, jaký byl jeho původní účel nebo jaké druhy aktivit zde povoluje územní plán.

Aplikace také dokáže zjistit, kolik má objekt vlastníků, zda je nemovitost v nějakém soudním sporu či exekuci, nebo jestli se nenachází v záplavovém území. „Veřejně dostupná a snadno využitelná data o brownfieldech jsou klíčová pro přilákání vhodného potenciálního investora do území. Tento systémový přístup a otevřené sdílení dat je dnes naprostou nezbytností. A proto i my v CzechInvestu právě připravujeme rozsáhlou aktualizaci našich databází na národní úrovni a spolupracujeme s městy, která již mají data o svých brownfieldech v digitální podobě zpracovány. Bude tak zajištěna kompatibilita a propojení na státní i municipální úrovni, což je nesmírně důležité, říká David Petr, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace agentury CzechInvest.

Zdroj: Czechinvest