Nový život odstavených továrních komínů – zkušenosti z Nizozemska

V současnosti jsou již i u nás nefunkční tovární komíny zachovávány jako specifická součást průmyslového dědictví. Dostávají se díky tomu do nových souvislostí a získávají nové významy. Inspirací pro kreativní přístup v zachovávání továrních komínů pro nás může být Nizozemsko, kde najdeme celou řadu zajímavých realizací.

Úvodem

Tovární komíny představují nedílnou součást průmyslového věku. Byly nejen funkčními prvky továren, ale významným způsobem se vtiskly i do panoramatu obcí či krajiny. Svou podstatou na sebe vzaly symbolickou roli jedné odcházející epochy. Tovární komíny dnes – právě už často odstavené a nefunkční – výrazně poukazují na minulost daného místa, jsou podstatným topografickým prvkem a identifikačním bodem urbanizovaného prostoru i volné krajiny. Kromě těchto nových významů se pak u těchto nepřehlédnutelných staveb ale nabízí i řada možností, jak je nově zapojit do stávajících či vznikajících městských struktur nebo jak jimi oživit krajinný rámec.

Tovární komíny se tak postupně stávají už i u nás uznávanou součástí kulturního dědictví. Pozornost na ně upřená se vyvinula prostřednictvím obecnějších debat o novém využití průmyslových staveb. S ohledem na sociálně-hospodářskou proměnu země došlo v 90. letech 20. století k postupnému uzavření řady tradičních továrních provozů. Mnoho komplexů bylo následně i demolováno. Některé z těchto událostí (demolice někdejší Ringhofferovy továrny v Praze na Smíchově) rozproudily debatu, která poprvé výrazněji pronikla i k širší veřejnosti. Tu do budoucna k tématu přivádělo rovněž jeho zpřístupnění řadou nových hledisek, ze kterých bylo možné jej uchopit. Nešlo jen o historický či architektonický význam, ale právě i věc přístupu k novému využití průmyslových areálů. Součástí této debaty, ačkoli poněkud na okraji a specificky, se postupně staly též tovární komíny. Odborná diskuse se tak dnes vede nejen na úrovni úvah o kulturně-historickém významu továrních komínů, ale také o případných možnostech jejich nového využití.

Tato diskuse u nás byla v této době již ovlivněna i pronikajícím vlivem ze západní Evropy. Motivace k širším debatám k nám s opožděnou sociálně-hospodářskou proměnou přišly oproti západním zemím taktéž opožděně. Obdobné debaty se zde vedly již od 60. let 20. století v souvislosti s novým využitím opuštěných továrních budov. Ty začaly být recyklovány, někdejší průmyslové areály konvertovány na nové a nově využitelné celky. Součástí těchto debat se v západní Evropě samozřejmě staly také tovární komíny a následně i možnosti jejich nového využití. [2] Předkládaný článek se na několika konkrétních příkladech pokusí zobrazit možnosti a širší souvislosti nového využití továrních komínů v Nizozemsku.

Právě v Nizozemsku můžeme při zachovávání komínů, případně jejich novém využití, najít způsoby, které proti tuzemským zkušenostem určitým způsobem leckdy vybočují. Jsou sice v mnoha ohledech stejné jako v jiných evropských zemích – tedy komíny jsou zachovány ve více či méně autentické podobě, čím se ale liší, je často kreativnější způsob realizace [2] – komíny jsou povyšovány na sochy, vznikají z nich památníky, užívají se pro umění různého typu, jsou nasvětlovány, osazovány ptačími budkami apod. Navíc často tvoří styčný bod setkávání, místo, kde je možné sportovat, grilovat a podobně. V případech, kdy někde náhodou komín chybí, ač by tam být měl, není problém na takové místo přesunout komín jiný, nebo na takovém místě vybudovat atrapu, respektive reminiscenci. Některé případy jsou nesporně inspirativní i pro naše podmínky, což také bylo motivací pro sepsání tohoto článku.

Pokračování článku >>>

Zdroj: tzbi-nfo.cz

cs Čeština‎