Na začátku září iniciovala městská část Praha 8 konferenci Oživujeme prázdné domy. Celodenní nabitá akce se konala příznačně v Karlínských kasárnách. Sešly se desítky aktivních lidí, kteří se podělili o své dobré i špatné zkušenosti při záchraně nebo oživení opuštěných budov po celé republice.
Tématu oživování prázdných domů jsme se už věnovali v několika předešlých článcích, které se zabývaly vždy jednotlivými projekty a přístupy. Ať už jsou to Karlínské kasárny, Refill Ostrava, Pražské kulturní centrum nebo liberecké kino Varšava. Zářijová akce ve vnitrobloku opuštěných kasáren v Karlíně nám dala příležitost nahlédnout na téma komplexněji, porovnat situaci v Praze a v regionech a zamyslet se nad problémy, které s tématem souvisejí. „Já osobně jsem chtěla, aby konference zejména inspirovala a ukázala cesty, jak lze prázdné domy oživovat napříč republikou,“ uvádí Hana Matoušová, radní z městské části Praha 8. Tématu veřejného prostoru se dlouhodobě věnuje, a proto akci iniciovala. V publiku se sešlo sto účastníků z řad úředníků, novinářů a dalších z okruhu iniciativy Prázdné domy a Nadace Via.
Program probíhal paralelně na dvou místech a byl rozčleněn podle typu objektů. V bloku Oživené památky se představily například Jablečné lázně z Jablonce nad Nisou, Vila Fiala v Blatné nebo Tančírna v Račím údolí. Vojenské památky zastupovaly Karlínské kasárny a pražská Invalidovna. K tématu městských komunitních center vystoupili zástupci Pražského kreativního centra, karlínského Bar/áku, platformy pro vizuální a audiovizuální umění Petrohradská a žižkovského Prostoru 39. Dále brněnské Bio Sibiř nebo coworkingové centrum Distillery. Dalším blokem byla Oživená nádraží z Ústí nad Orlicí a z Havířova, z Plzně pak Moving station a Plzeň zastávka a nádraží ve Lčovicích. Nechyběly ani industriální prostory jako Perla z Vraného nad Vltavou, projekt Ve Mlejnech z Pardubic a Papírna z Plzně. Jeden celý blok se věnoval prázdným domům v Ústeckém kraji. Architektka Jitka Žambochová představila Vizi Ústíčka, dále z Ústí vystoupil zástupce veřejného sálu Hraničář a nakonec podnikatel s nájemními domy Boris Rudý. Za Chomutov se představil projekt Kuprospěchu. K tématu podpory a udržitelnosti se vyjádřili zástupci organizace Prázdné domy, Nadace Via a kanceláře pro dočasné užívání Cooltour. Posledním tematickým blokem byl takzvaný odpovědný investor, tedy příklady projektů, kdy se o záchranu starých objektů zasloužil osvícený podnikatel, jako třeba v případě pivovaru Lobeč, Tursko nebo komunitního centra Cukrkandl v Praze Modřanech v režii firmy Skanska.
Pokračování ZDE >>>
